Když se řekne dýně, tak vás nepochybně napadne vydlabaná tvář strašidla se zuby jak noty na buben. Obrovské tvary plodů tomu nahrávají, mívají totiž tvar lidské hlavy a tak není nic jednoduššího, než vzít do ruky nůž a lžíci a tvořit roztodivné tvary.

Oslavy halloween mají mnohaletou tradici v zámoří, v Anglii a v Irsku a k nám se dostaly poměrně nedávno. Dýně se v naší zemi dříve pěstovaly spíše okrajově a v prodejnách s ovocem a zeleninou o ně nebyl příliš velký zájem. Možná z toho důvodu, že jejich zpracování vyžadovalo kulinářské úpravy, neboť za syrova jsou obtížně stravitelné a hlavně chuťově nepříliš výrazné. Teprve po sametové revoluci se k nám ze západní Evropy dovážely první menší bulvy dýní Hokkaidó.

Hokkaidó podle stejnojmenného japonského ostrova

Název těchto plodů souvisí s Japonskem, a mnohé z vás tento fakt jistě nepřekvapí v okamžiku, kdy zjistíte, že jsou tyto typické podzimní dary přírody základem makrobiotické stravy. Zakladatel makrobiotiky pocházel právě z Japonska a tento výživový směr navázal na Tradiční čínskou medicínu. Někteří kritici makrobiotiky sice upozorňují na základní nedostatky a zpřeházené termíny „jin“ a „jang“, ale v zásadě je tato nauka považována za velice pozitivní krok k přirozenému stravování lidské populace. Důkazem mohou být i vyléčení pacienti po výbuchu atomové bomby v Nagasaki a Hiroshimě v roce 1945 – zatímco lidé s běžnou stravou umírali na následky ozáření, makrobiotici se s pomocí přirozené stravy a podpůrné pomoci houbiček Shiitaké dokázali uzdravit.


Dýně jsou v Japonsku považovány za symbol podzimu a vyvážené stravy, mají mírně zahřívající funkci v organismu, což znamená, že podporují prokrvení trávicího traktu. Jsou vhodné do polévek, omáček, anebo jako samostatná příloha. Japonci je tradičně připravují s kari kořením nebo kurkumou.